|
|
Návrh a konstrukce magnetorqueru
Sedlařík, Marek ; Mačák, Martin (oponent) ; Vyroubal, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou řízení družice pomocí magnetického pole. Popisuje fyzikální princip magnetorqueru a jeho interakci s magnetickým polem Země. Obsahuje souhrn výhod a nevýhod jednotlivých řešení a jejich porovnání s alternativními řídícími systémy. Zahrnuje rešerši aktuálně dostupných zařízení. Seznamuje se standardizovanými nanosatelity CubeSat, jejich subsystémy a normami ECSS, jenž definují parametry zařízení pro vesmírné aplikace. Zabývá se problematikou geomagnetického pole, jeho fluktuací a popisuje vybrané oběžné dráhy planety Země. Hlavní část práce obsahuje popis a realizaci testovacího systému, který spočívá v návrhu testovací desky plošných spojů, programové části testovací desky a uživatelského rozhraní. Tato část zahrnuje také podrobný návrh a realizaci dvouosého magnetorqueru, včetně simulací.
|
|
|
Interakce architektury a geomagnetického pole
Holá, Magda ; Ing.David Eyer (oponent) ; RNDr.Eleonora Čermáková (oponent) ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
S tendencí uplatňování nových technologických zásad a vědeckého výzkumu obecně se klade vyšší důraz na vlivy životního prostředí (vše, co člověka obklopuje – stavby v exteriéru i interiéru, materiály, urbanistický prostor) a současně také na trvale udržitelný rozvoj, ekologie, apod. Všechny tyto požadavky spolupůsobí na zdraví a psychickou pohodu člověka. Vlivem globálních klimatických změn, o kterých nedávno oficiálně zveřejnil zprávu Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC), jsou kladeny větší nároky na snižování podílu emisí vypouštěných do ovzduší. Jestliže dříve stavebník požadoval od stavby optimální funkční řešení a kvalitní estetický výraz, tak dnes k tomu navíc přibývá potřeba snižování energetické náročnosti, související i s použitím ekologických materiálů z obnovitelných zdrojů a komplexně splňující myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Celosvětový společenský trend se navrací k tradičním přístupům k tvorbě prostředí (uplatňování přírodních materiálů, Feng Shui, stavební biologie, apod.). A nároky se dnes sdružují z řady zdánlivě nesouvisejících oborů, jakými jsou geofyzika, medicína, architektura, stavební inženýrství, atd. a z jejich zjištění, dle hledisek daných oborů, jsou sestavována obecná pravidla zdravého bydlení. Nově vznikající a stále se rozvíjející struktura pro hodnocení staveb a vlivu vnitřního prostředí budov si klade za cíl zkoumat vztahy mezi člověkem a jeho životním prostředím budovy, tedy primárně s místem bydliště, kde člověk tráví minimálně jednu třetinu života. Budovy, jejichž umístění, orientace, hmota, materiály použité na samotnou stavbu i ty, kterými se lidé obklopují v interiéru a mnohé další pak ovlivňují fyzikální a fyziologické děje. Nejen zdraví, ale i psychická pohoda člověka je tak značně determinována celou škálou vztahů a vazeb. Vzájemný vztah mezi architekturou a geomagnetickým polem jsou hlavním tématem disertační práce, která však obsahuje i sumarizaci veškerých hodnot, jenž je důležité brát při vytváření kvalitního vnitřního prostředí v úvahu. Bez komplexního zhodnocení a zařazení do struktury požadavků by geomagnetické pole a jeho vliv bylo vytrženo z kontextu.
|
|
|
Návrh a konstrukce magnetorqueru
Sedlařík, Marek ; Mačák, Martin (oponent) ; Vyroubal, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou řízení družice pomocí magnetického pole. Popisuje fyzikální princip magnetorqueru a jeho interakci s magnetickým polem Země. Obsahuje souhrn výhod a nevýhod jednotlivých řešení a jejich porovnání s alternativními řídícími systémy. Zahrnuje rešerši aktuálně dostupných zařízení. Seznamuje se standardizovanými nanosatelity CubeSat, jejich subsystémy a normami ECSS, jenž definují parametry zařízení pro vesmírné aplikace. Zabývá se problematikou geomagnetického pole, jeho fluktuací a popisuje vybrané oběžné dráhy planety Země. Hlavní část práce obsahuje popis a realizaci testovacího systému, který spočívá v návrhu testovací desky plošných spojů, programové části testovací desky a uživatelského rozhraní. Tato část zahrnuje také podrobný návrh a realizaci dvouosého magnetorqueru, včetně simulací.
|
|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Frekvence změn v normálních a obrácených polaritách geomagnetického pole
Olšanská, Irena ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Pruner, Petr (oponent)
Práce sestává z rešeršní a praktické části. Rešeršní část práce si klade za cíl shrnout některé základní poznatky o magnetickém poli Země a umožnit tak lepší porozumnění problematice inverzí jeho polarity. Zahrnuje historii zkoumání geomagnetického pole, klíčové teorie, fyzikální veličiny, magnetické vlastnosti minerálů a nastiňuje poznatky paleomagnetismu Praktická část část se věnuje analýze inverzí geomagnetického pole. Zaměřuje se se na inverze za posledních 157,53 milionů let (Gee a Kent, 2007) a porovnává doby trvání normálních a reverzních polarit a obou typů dohromady. Jako metodu jsem pro tento cíl použila statistických metod (gaussovo rozdělení a četnost). Použité metody ukázaly, že průměrná délka doby mezi inverzemi je pro normální 124 000, pro reverzní 450 000 a pro oba typy 287 000 let. V posledních 80 milionech let se objevuje trend zkracování intervalů. Na základě srovnání četnosti period jsem došla k následujícím výsledkům. Oba typy nejčastěji trvají kolem 350 000 let. Kratší periody než 350 000 let se vyskytují spíše jen u normálních polarit, oproti tomu delší periody se vyskytují u obou typů polarit s podobnou četností.
|
|
|
Země jako dynamické těleso
Dlask, Martin ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Drozd, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce by měla sloužit jako učební pomůcka učitelům a žákům na čtyřletých gymnáziích během hodin fyziky a geografie. Cílem je rozšířit znalosti studentů v oblasti fyziky Země. Práce klade důraz na představení Země jako dynamického tělesa. Vysvětluji, že energie uvolněná při chladnutí Země je zodpovědná za deskovou tektoniku a s ní spojenou zemětřesnou a vulkanickou činnost i za vnitřní geomagnetické pole. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Magnetický průzkum v Průhonickém parku
Bartášková, Lucie ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent)
Cílem práce bylo seznámit se s měřením magnetického pole země na konkrétním příkladu, v oblasti Průhonického parku, kde geologické struktury jsou zakryty vodní plochou, a není k horninám přímý přístup. Dále bylo navrženo plavidlo pro měření magnetického pole na vodní hladině. Výsledek měření byl porovnán se současnými geologickými mapami a interpretován z hlediska magnetických zdrojů. Na základě seznámení se s průběhem získávání magnetometrických dat a jejich zpracováním na Zemi byl navržen postup měření magnetického pole na planetě Mars. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Interakce architektury a geomagnetického pole
Holá, Magda ; Ing.David Eyer (oponent) ; RNDr.Eleonora Čermáková (oponent) ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
S tendencí uplatňování nových technologických zásad a vědeckého výzkumu obecně se klade vyšší důraz na vlivy životního prostředí (vše, co člověka obklopuje – stavby v exteriéru i interiéru, materiály, urbanistický prostor) a současně také na trvale udržitelný rozvoj, ekologie, apod. Všechny tyto požadavky spolupůsobí na zdraví a psychickou pohodu člověka. Vlivem globálních klimatických změn, o kterých nedávno oficiálně zveřejnil zprávu Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC), jsou kladeny větší nároky na snižování podílu emisí vypouštěných do ovzduší. Jestliže dříve stavebník požadoval od stavby optimální funkční řešení a kvalitní estetický výraz, tak dnes k tomu navíc přibývá potřeba snižování energetické náročnosti, související i s použitím ekologických materiálů z obnovitelných zdrojů a komplexně splňující myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Celosvětový společenský trend se navrací k tradičním přístupům k tvorbě prostředí (uplatňování přírodních materiálů, Feng Shui, stavební biologie, apod.). A nároky se dnes sdružují z řady zdánlivě nesouvisejících oborů, jakými jsou geofyzika, medicína, architektura, stavební inženýrství, atd. a z jejich zjištění, dle hledisek daných oborů, jsou sestavována obecná pravidla zdravého bydlení. Nově vznikající a stále se rozvíjející struktura pro hodnocení staveb a vlivu vnitřního prostředí budov si klade za cíl zkoumat vztahy mezi člověkem a jeho životním prostředím budovy, tedy primárně s místem bydliště, kde člověk tráví minimálně jednu třetinu života. Budovy, jejichž umístění, orientace, hmota, materiály použité na samotnou stavbu i ty, kterými se lidé obklopují v interiéru a mnohé další pak ovlivňují fyzikální a fyziologické děje. Nejen zdraví, ale i psychická pohoda člověka je tak značně determinována celou škálou vztahů a vazeb. Vzájemný vztah mezi architekturou a geomagnetickým polem jsou hlavním tématem disertační práce, která však obsahuje i sumarizaci veškerých hodnot, jenž je důležité brát při vytváření kvalitního vnitřního prostředí v úvahu. Bez komplexního zhodnocení a zařazení do struktury požadavků by geomagnetické pole a jeho vliv bylo vytrženo z kontextu.
|
|
|
Historie magnetických měření v Čechách a dlouhodobé změny složek geomagnetického pole
Střeštík, Jaroslav
Soustavné měření složeki zemského magnetického pole bylo zahájeno v pražském Klementinu v roce 1830 jakožto první na evropském kontinentě, a skončilo v roce 1926. Současné české geomagnetické observatoře pokrývají období od r. 1952. Spolu s daty ze stanice Niemegk od r. 1890 lze všechny hodnoty přepočítat tak, aby vznikla souvislá řada pozorování 1830-2007. Magnetická deklinace v celém období stále roste, rychlost růstu však pravidelně kolísá s periodou kolem 74 let. Poslední minimum bylo pozorováno v r. 1910, maximum 1947. Také intenzita pole v horizontální složce pravidelně kolísá s velmi blízkou periodou a s maximy a minimy přibližně ve stejných letech jako růst deklinace.
|
host ::
RSS.